S dětmi nejen na Filipínách

Když se blížil víkend, kdy měla doletět naše vzácná návštěva v podobě českého kamaráda, začali jsme hledat levné letenky na nějaký hezký ostrov, který bude pro návštěvu zajímavější než zůstat v Manile a shodou okolností padla volba na Palawan, který mě lákal už v době, kdy jsem o Filipínách pouze snila. Ráno, v den odletu, jsme si zajednali ubytování (není přeci třeba spěchat s nedůležitými věcmi) a s trochou štěstí v podobě plynulé dopravy v Manile stihli odletět do Puerta Princessa, což je hlavní  město a zároveň hlavní letiště na Palawanu, o kterém Theo konstatoval hned po příletu, že se mu  nelíbí, protože tam není hodně letadel.  Po pár jízdách dětí na kufru jsme přesedli do auta a pokračovali necelé 2 hodiny celkem svižné jízdy do Sabang. V autě jsme se postupně všichni připásali a přesedli v autě co nejvíc dozadu, abysme v případě srážky s motorkou případně neosvětleným náklaďákem, ze kterého trčelo hned několik železných tyči, měli nějakou šanci:)....

Letos jsme se rozhodli zůstat na Vánoce v Asii, využít delšího volna a spojit tak Vánoce s cestováním po hinduistickém Bali, kde jsem byla poprvé před téměř devíti lety a od té doby se sem plánovala vrátit. Bali nenadchne člověka mořem a plážemi, ikdyž surfaři sem jezdí právě kvůli tomu, ale atmosférou, chrámy, hinduismem, který Balijce provází na každém kroku a nelze přehlédnout a přešlápnout :), lidmi, uměním, ... Hlavní, nad čím jsme přemýšleli, když jsme se rozhodli pro Vánoce v nekřesťanské a nesmrčkové zemi bylo, pod co dát na Štědrý večer dětem dárečky, kterých jsme vezli z Manily cely kufr, asi abychom jim vynahradili to, že všechny své hračky mají už 2 měsíce na moři v kontejneru:). Palma nám nepřišla vhodná, stromek z baliských kvítečků, který pro nás připravili v hotelu na naše přání zajistit stromeček také ne, ale naštěstí Laďa sehnal umělý stromeček maximální balijské velikosti a dokonce pár ozdobiček, takže Vánoce byly zajištěny a děti byly ráno na Štědr...