Velikonoční Singapur

Velikonoční prázdniny na křesťanských Filipínách provázelo nekřesťanské teplo, proto byly tyto prázdniny vhodnou dobou k vycestování minimálně pryč z betonové Manily, ideálně ještě o kousek dál a využít tak volno k poznání nového místa. Náš filtr, který většinou obsahuje cenu letenek, místo, kde jsme ještě nebyli a rozumné časy letů, letos vyhrál Singapur.

Singapur, nebo-li "Lví město", jak je odvozeno ze sanskrtu, je městký stát v jihovýchodní Asii, který nám víc než Asii (určitě i díky tomu, že je to bývalá britská kolonie) připomíná Evropu šmrnclou Amerikou, kde je na rozdíl od zbytku Asie (nepočítáme Japonsko) neuvěřitelně čisto, funguje tu městká hromadná doprava typu metro (nazvané pro nás Čechy velmi pozitivně - SMRT), autobusy, jsou tu chodníky, cyklostezky, dětské hřiště, podél silnic kvetou a voní kytky, není problém najít odpadkový koš, toalety a spoustu daších věcí, které nám v Evropě přijdou samozřejmé, ale při žití v jiné asijské zemi, v našem případě v Manile, jsou to věci, nad kterými nám doslova přechází zrak. Je to samozřejmě "vykoupeno" spoustou pravidel, takže než Dorotce dovolíme do pusy vložit žvýkačku, radši ji znovu zabalíme a necháme na návštěvu jiné země, protože si nejsme jistý, jestli je tu zakázáno je pouze plivat na zem, což bysme zavedli i v Evropě, nebo zda se zde nesmí ani žvýkat. Při příchodu do metra s jídlem v ruce nám zatrne v momentě, kdy si uvědomíme, že za to můžeme slíznout pokutu, přecházet prázdnou silnici mimo přechod si rozmyslíme nejen proto, že nechceme dávat špatný příklad dětem, ale zároveň proto, že ušetřené peníze za pokutu rádi utratíme jinak :).

Ubytovali jsme se u řeky “Singapur river”, podél které hned dopoledne pěšky vyrážíme po moc hezké a docela dlouhé promenádě lemované restauracemi všeho druhu plné cyklistu a běžců až k Marina Bay, kde se nám ukáže jedna z nejfotografovanějších staveb světa, hotel “Marina Bay Sand”. Pohled je to celkem impozantní, jedná se o 3 poměrně vysoké mrakodrapy, které jsou spojené střechou, na které je asi největší střešní bazén na světě. Hned před hotelem je zajímavá plovoucí budova “Louis Vuiton”, kterou neplánujeme navštívit, protože tuším, že si tam stejně nic nekoupím:), zato v jednom z následujících dnů plánujeme navštívit další architektonicky zajímavou budovu ve tvaru lotosu, což je hodně hezky řešené "Art Science muzeum".

Pěšky dojdeme až k hotelu “Marina Bay Sand” a vyjedeme na náš první drink do baru s výhledem z 57. patra. Vstupné na tuto barovou “vyhlídku” zde můžeme propít a projíst, což se s ohledem na náš hlad a žízeň hodí a máme úplně stejný výhled jako z oficiální vyhlídky o patro níž a co si budeme povídat, aperol se k tomuto výhledu hodí víc než dalších x turistů s foťákem v ruce. 

Hned vedle baru je asi nejfotografovanější a největší střešní bazén s výhledem na Singapur, který mohou navštívit jen hoteloví hosté, což vzhledem k tomu, že si to platíme sami, nejsme, ale minimálně se podíváme, kdeže se to všechny ty celebrity, které navštíví Singapur fotí:). 

Poté, co se občerstvime drinkem a děti se v baru vyspí, vyrazíme do Marina Bay gardens, což je nádherná zahrada plná zeleně, jejímž typickým znakem, stejně tak jako znakem celého Singapuru jsou umělé vytvořené superstromy, kterých je  celkem 18, jsou vysoké 25 - 50 metrů a mezi kterými se lze projít po mostě, který je spojuje.

Nejdřív si projdeme zahrady, mineme krásné vodní dětské hřiště pro děti, které už je touto dobou bohužel nebo možná taky bohudík zavřené a zakotvíme u moře s výhledem na ruské  kolo, kde jsme konečně sami. Po setmění vyrazíme na procházku po mostě mezi nasvětlené stromy, které nás ještě překvapí světelnou show, která přesně v čas našeho vstupu začíná. Musím říct, že dávám přednost přírodě před umělými stromy a světelnou show, nicméně toto mě nadchlo a o dětech ani nemluvím. 

Další den vyrážíme do singapůrské zoo, kterou jsme dětem slibovali a díky které se do Singapuru tak těšily. Zvířata tu jsou opravdu hodně blízko lidí a strávit tu úplně celý den není problém ani pro dospělé, takže jsme tu opravdu celý den strávili. Údajně je krásné i noční Safari, ale to už po celém dni vynecháváme a jedeme k řece (část Clarke quark) na večeři, v průběhu které pozorujeme v řece plavat vydry, ryby a velké množství vodních želv. Nevim, jestli je to standard nebo jsme  měli pouze štěstí, nicméně děti to možná nadchlo ještě o kus víc, než zoo:). Takže příště šetříme za vstup do zoo a jdeme si sednout k řece :).

Třetí den jsme se díky rannímu dešti rozhodli vyrazit do toho krásného muzea ve tvaru lotosu, nicméně poté, co jsme vystáli dlouhou frontu, v průběhu které se Laďa snažil vyplnit milion údajů a zajednat lístky on-line, byly všechny lístky  vyprodané. 

Lístky jsme koupili alespoň na pozítří a vyrazili pěšky kolem Manila Bay do čínské a indické čtvrti, kde jsme chtěli nasát trochu atmosféry buddhistických a hinduistickych chrámů, projít se uličkami a navštívit místní trhy. 

Jako první jsme navštívili nejstarší hinduistický chrám v Singapuru "Sri Mariamman temple", který tu byl postaven přistěhovalci z Indie již roku 1827 za účelem uctít bohyni Mariamman, která pomáhala léčit před vážnými nemocemi typu cholera.

Hned poté jsme na hodně dlouhou dobu zakotvili v budhistickém chrámu “Buddha Tooth”, který tu pro změnu stojí teprve od roku 2007, nicméně atmosféra chrámu je přes jeho novotu úžasná. 

Chvíli po našem příchodu začala modlitba, která nás vždy spolehlivě přiková na místo a dokonce i děti se zklidní a zaposlouchají do odříkávání a zpívání manter. Když už to odříkávání tralo hodně dlouho a nevypadalo to, že ještě ten den skončí, šli jsme se podívat do dalšího, dalšího a dalšího patra, kde bylo muzeum a skryté poklady jako budhův zub, který hlídal velmi přísně vypadající Číňan, v jednom patře, hodně zajímavá výstava o budhismu v dalším patře, zahrada na meditaci v nejvyšším  patře a kdybychom nechtěli omrknout i indickou čtvrť, asi bychom tam zůstali mnohem déle.  

Do indické čtvrti "Little India" jsme se vzhledem k počtu kilometrů, které jsme už tento den našlapali, přesunuli jejich super čistým metrem, a ikdybychom nevěděli, kam jedeme, indická čtvrť je rozpoznatelná na první dobrou.

Po projití indického trhu, okouknutí pár moc hezkých barevných domů v indickém stylu a nasátí vůně vonných tyčinek jsme se zastavili u chrámu "Sri Veeramakaliamman tempe",kde právě u ohně začínal zajímavě vypadající rituál. 

Jen co si nás Indové všimli, hned nás pozvali dovnitř a my měli možnost se nejen podívat, ale i si jeden z. mnoha indických rituálů zažít.

Na večeři jsme zavítali opět k řece, odkud jsme poté plánovali projížďku lodí po řece Singapur až k Marina Bay a z lodi se mohli kochat pohledem na obrovskou a krásnou fontánu před Marina Bay Sand hotelem. Nasvícený Singapur plný mrakodrapů a sem tam starých opravených domu má fakt kouzlo a atmosféru.

Předposlední den, který vycházel na neděli, jsme vyrazili z přístavu lanovkou na nedaleký ostrov Sentosa, kam s námi bohužel vyrazila i půlka Singapuru, který má přes 5 milionu stálých obyvatel. Nicméně vrátit už se nebylo možné, protože dětem jsme slíbili akvárium, které přesně na tomto ostrově je, a které, když si odečteme ten obrovský dav lidí, bylo famózní. 

Takovou spoustu žraloků na jednom místě jsem ještě nikdy neviděla a věřím, ze kromě akvária ani neuvidim, tunel plný ryb všeho druhu a další akvária snad ještě předčil akvárium v Dubaji, kde jsme před lety koukali s otevřenou pusou. 

Po akváriu jsme pěšky vyrazili skrz přeplněný ostrov, kam jezdí většina lidi za zábavou, protože tam je také Universal studio, akvapark, atd., na pláž, kterou jsem si nastudovala, že by měla být klidná a hezká. 

Bohužel už cestou, kdy jsme šli víceméně v davu lidí nám došlo, že neděle, navíc Velikonoční, zřejmě nebude ten správný den na užívání si klidu plíže, navíc jsme měli pocit, že jsme v tom obrovském teple a vlhkosti, které v Singapuru panují vypotili vše, co jsme minulý rok vypili, takže na bližší pláži s názvem “Palawan”, asi dle našeho oblíbeného filipinského ostrova:), jsme to otočili a vydali se zpět na lanovku, kterou jsme se projeli ještě po ostrově a pak zpět až na vyhlídkovou restauraci na večeři, kde už až na pár dalších stolů nebyl nikdo. 

Poslední den přišel čas na to slibované muzeum, jehož součástí byly dvě výstavy, z nichž jedna byla hezčí než druhá. Rodinám s dětmi vřele doporučujeme, děti by v muzeu zřejmě rády i přespaly, nicméně nám už se blížil čas odletu a tak jsme si užili poslední výhledy na Singapur z procházky po Marina Bay a vyrazili zpět do Manily.